Po čchanovém mistrovi Bódhidharmovi nastoupil čchanový mistr Chuej-kche. Jeho přijmení bylo Ťi a pocházel z Wu-lao. Ve čtrnácti letech se setkal s Bódhidharmou, který putoval a učil v místní oblasti (dnešní Che-nan). Chuej-kche ho doprovázel a byl mu k službám po šest let, přičemž usilovně studoval učení jediného vozu, a tak se přibližoval k těžko uchopitelné vnitřní pravdě.

Chuej-kche předal přehledné vysvětlení zušlechtění cesty a základní metody, které vedou k osvícení mysli, díky nimž člověk dosahuje skutečného plodu osvícení.

Lankávatárasútra říká: „Šákjamuni spočíval v klidu a utišení, a tak opustil zrození a smrt. Tomu se říká ‚neuchopování‘.“ Žádná z osvícených bytostí deseti směrů, minulých nebo přítomných, se nemůže stát buddhou, pokud se nezdokonalí v meditaci vsedě. 

Sútra deseti stavů říká: „V tělech cítících bytostí se nachází nezničitelná osvícená přirozenost. Je jako sluneční kotouč; zářivá, celistvá a dokonalá, [její světlo je] rozsáhlé a neomezené. Protože jí zastírají mračna pěti skandh, cítící bytosti jí nemohou spatřit. Pokud se setkáte s větrem moudrosti, pět skandh bude odvanuto. Když vrstva mračen zmizí, osvícená přirozenost zazáří dokonalým jasem, čistotou a průzračností.“

Sútra chua-jen říká: „Je to rozsáhlé jako vesmír a nekonečné jako prázdnota. Ale je to také jako světlo uložené v nádobě, které nedokáže osvětlovat vnější svět. Nebo další přirovnání: Když se mračna rozprostřou do všech stran a zavládne temnota, jak by mohl být sluneční svit jasný a zářivý? Sluneční svit není zničen – je pouze zastíněn mračny. Čirá přirozenost skutečnosti cítících bytostí je také taková. Nemůže se v plné míře projevit, protože vrstvy mračen – strast a vnímání klamného myšlení se poutá k předmětům – zastiňují stezku mudrců. Pokud nevyvstávají klamné myšlenky a vy vsedě spočíváte v tiché čistotě, slunce velké nirvány spontánně zazáří jasem.

V jisté světské knize se píše: „Led vzniká z vody, ale je schopen vodu zastavit. Led má pevné skupenství, zatímco voda je tekutá.“ [Obdobným způsobem] povstává klam ze skutečného, a je schopen zastřít skutečné přeludem. Když se klam vytratí, objeví se skutečné – mysl jako oceán se stává jasnou a průzračnou, tělo skutečnosti je prázdné a bez poskvrny.

Proto, když žáci považují psané a vyslovené za stezku, připodobňují se lampě ve větru: nejsou schopni rozptýlit temnotu, a jejich plamen pohasíná. Pokud ale žáci usedají do meditace bez poskvrny a starostí, jsou jako lampa v uzavřené místnosti: schopná rozptýlit temnotu a osvětlovat věci.

Pokud zcela porozumíte čiré neposkvrněnosti mysli jako zdroje, pak se všechny sliby vyplní, všechna cvičení dojdou konce. Už dále nebudete vystaveni na pospas stavům bytí. Pro ty, kdo naleznou toto tělo skutečnosti [dharmakája], se nesčetné cítící bytosti stanou jednou jedinou osobou, která bude po nekonečné věky v souladu s takovostí.

Pokud se úsilí a bezúhonnost nehromadí uvnitř vás samých, nedosáhnete ničeho, ani kdybyste se setkali s tisíci buddhami minulosti, přítomnosti a budoucnosti. A tak je zřejmé, že cítící bytosti osvobozují sami sebe skrze poznání mysli, aniž by k tomu potřebovali buddhy. Pokud by buddhové mohli dovést cítící bytosti k osvobození, protože se s nimi setkali v minulosti, proč tedy nejsme osvícení? Je to pouze proto, že jsme nenahromadili dostatečné úsilí a bezúhonnost uvnitř nás samých. Když mysl nedosahuje toho, o čem hovoří ústa, nikdy se ve svém jednání nebudete schopni vyvarovat připoutanosti k formám.

Osvícená přirozenost je jako slunce a měsíc ve vztahu ke světu. Ve dřevě je vždy [potenciál pro] oheň. V lidských bytostech je osvícená jednota; ta je také zvána světlem přirozenosti buddhů a zrcadlem nirvány. Velké zrcadlo nirvány je žárnější než slunce a měsíc: uvnitř i vně je zcela čiré, neomezené a nekonečné.

Dále se dá připodobnit k roztavenému zlatu. Když je odstraněna struska, čisté zlato má potřebnou kvalitu. Když jsou formy cítících bytostí, jejich zrození a smrt, odstraněny, tělo skutečnosti se projeví v plné míře.

Smyslem meditace vsedě je zakoušet sebe samého uvnitř vlastního těla. Stejné to je i v případě zákusku, který není vhodný k jídlu: jestliže hovoříte s druhými lidmi o jídle, jak by se tím dokázali nasytit? I když se snažíte odstranit zábrany z minulosti, i tak dáváte podnět k tomu, aby v budoucnosti vzrostly další, mnohem silnější výhonky. Sútra chua-jen praví: „Je to stejné jako s člověkem, který dnem i nocí počítá bohatství druhých, aniž by měl v kapse jediný groš.“

S učeností se to má stejně. Ti, kdo čtou knihy, by do nich měli nahlížet jen krátce a pak je uzavřít [aby si jejich obsah ověřili v praxi]. Pokud se jich nevzdají, bude to stejné jako v případě učenosti se na základě slov – a to je jako hledání ledu ve vroucí vodě.

A proto všechna vysvětlování na základě slov pronesená buddhy, pocházejí z nevyslovitelného. V rámci skutečnosti všech jevů jsou bezeslovná, přesto nezůstává nic, co by nebylo vysloveno. Pokud tomu porozumíte, když povstane jediné, je následováno tisíci. Lotosová sútra říká: „Ani skutečné, ani klam, ani tak, ani onak.“

Velký učitel Chuej-kche pravil: „Vysvětluji pravou dharmu takovou, jaká opravdu je: v posledku se neliší od skutečné a hluboké vnitřní pravdy. Cítící bytosti zaměňují zázračný klenot za štěrk a cihly. Když se vyprázdní a uvědomí si, že to je skutečný drahokam, pak se nevědomost a moudrost stanou jedním a tímtéž. Musíte si uvědomit, že to nesčetné množství jevů náleží takovosti.

„Pouze ze soucitu s těmi, kdo mají dualistické názory, si beru štětec do ruky a sepisuji tento spis. Když si uvědomíte, že toto tělo se neliší od těl buddhů, nebudete už nadále mít potřebu hledat něco dalšího a vydáte se k závěrečné metě, nirváně.“

Chuej-kche pokračoval: „Když jsem napřímil svojí mysl se záměrem dosáhnout osvícení, usekl jsem si jednu ruku a stál ve sněhu od soumraku do úsvitu, aniž bych si všiml, že mi sníh napadal až po kolena. To vše se stalo proto, že jsem hledal nejvyšší stezku.

V sedmi svitcích Sútry chua-jen se píše: „Když vstoupíte na východě do pravého soustředění, samádhi se objeví na západě. Když vstoupíte do pravého soustředění na západě, samádhi se objeví na východě. Když vstoupíte do pravého soustředění pomocí zraku, samádhi se objeví v projevených formách: odhalí se to, že projevené formy jsou nepochopitelné a mimo dosah dévů a lidských bytostí. Když vstoupíte do pravého soustředění pomocí projevených forem, samádhi se objeví ve zraku, a tak bude uvědomění nepřetržité. Tímto shledáme, že oko je nezrozené a nemá žádnou trvalou totožnost. Nahlédneme prázdné, tiché vyhasnutí všech jevů. Stejně to bude i se zrakem, sluchem, čichem, chutí a hmatem a myslí.

Když pravé soustředění vstoupí do těla chlapce, samádhi se projeví v těle dospělého muže. Když pravé soustředění vstoupí do těla dospělého muže, samádhi se projeví v těle starce. Když pravé soustředění vstoupí do těla starce, samádhi se projeví v těle laskavé ženy. Když pravé soustředění vstoupí do těla laskavé ženy, samádhi se projeví v těle laskavého muže. Když pravé soustředění vstoupí do těla laskavého muže, samádhi se projeví v těle mnišky. Když pravé soustředění vstoupí do těla mnišky, samádhi se projeví v těle mnicha. Když pravé soustředění vstoupí do těla mnicha, samádhi se projeví ve stavu usilování [šrávaky] i mimo jeho usilování. Když pravé soustředění vstoupí do stavu usilování [šrávaky] i mimo jeho usilování, samádhi se projeví v těle pratjékabuddhů. Když pravé soustředění vstoupí do těla pratjékabuddhů, samádhi se projeví v těle tathágatů. Když pravé soustředění vstoupí do jediného póru, samádhi se projeví ve všech pórech. Když pravé soustředění vstoupí do všech pórů, samádhi se projeví ve špičce vlasu. Když pravé soustředění vstoupí do špičky vlasu, samádhi se projeví ve všech vlasech. Když pravé soustředění vstoupí do všech vlasů, samádhi se projeví v jediné částečce prachu. Když pravé soustředění vstoupí do těla v jediné částečce prachu, samádhi se projeví ve všech částečkách prachu. Když pravé soustředění vstoupí do velkého oceánu, samádhi se projeví ve velkém ohni. Jediné tělo se může stát nesčetným množstvím těl a nesčetné množství těl se může stát jediným.“

Pokud jste tomu porozuměli, tak když povstane jediné, následují ho tisíce. Celé myriády věcí se stávají takovostí.